MÁTA PEPRNÁ   (Mentha piperita)

Je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovité,rodu máta (Mentha). Kvete od července do září. Je to přirozený hybrid máty vodní a máty klasnaté.Pravděpodobně pochází ze západní Evropy, konkrétně z Anglie,ale dnes už se pěstuje v mírných pásech celého světa. Můžeme ji znát pod lidovými názvy pepřová máta, balšám, větrová bylina, větrové koření, fefrminc a podobně.
Oddenek máty peprné má podzemní výběžky, lodyha je přímá, čtyřhranná, slabě ochlupená nebo lysá a nahoře se větví.
Nese řapíkaté listy s kopinatou až vejčitou čepelí. Květy mohou být růžové až nafialovělé a jsou uspořádány v hustých lichopřeslenech. Rostliny dorůstají padesáti až osmdesáti centimetrů.

Pěstování:
Máta peprná málokdy roste volně v přírodě. Především se jí daří na vlhkých nevápnitých půdách v polostínu, ale může se vyskytovat i na sušších a slunných místech. Ze semen obvykle nevyrostou životaschopné rostliny, nejlépe se rozmnožuje dělením trsů, řízky nebo oddenky, většinou na jaře nebo na podzim. Pro svůj růst potřebuje hodně prostoru, a proto se nejčastěji pěstuje v květináčích, aby nezastínila ostatní rostliny. Jakmile se rozroste, už nepotřebuje téměř žádnou péči.

Sběr:
Čerstvé listy můžeme trhat celé léto. Nať se stříhá těsně před květem, nejlépe v poledních hodinách, protože tehdy obsahuje nejvíc silic. Za vhodného letního počasí tato rostlina dorůstá a může se sklízet podruhé. Při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 35 stupňů Celsia, protože poté se silice ztrácí.Sušenou mátu je potřeba skladovat ve vzduchotěsné nádobě, aby nezvlhla a neztratila své aroma.

Účinné látky:
Listy máty peprné obsahují až 2 % silic, z nichž je nejvíce zastoupena silice mentolu a menthonemu (cca 60 %). Máta má dále vysoký obsah menthofuramenu, piperotu, tříslovin, hořčin, flavonoidů a kyseliny octové. Celkem obsahuje přibližně čtyřicet účinných látek. Její chuť je palčivě kořeněná, větrová a chladivá.
Tyto látky mají blahodárné účinky na činnost trávicího ústrojí. Máta pomáhá odstraňovat křeče, povzbuzuje vylučování trávících šťáv, působí protizánětlivě a proti nadýmání. Též podporuje funkci přídatných orgánů - jater, slinivky břišní a žlučníku. Inhalace máty pomáhá při zánětech dýchacích cest. Podstata působení mentolu spočívá ve snižování napětí hladkého svalstva. Snižování tlaku ve vnitřních orgánech zabraňuje a předchází bolestem. Mentol vyvolává také pocit chladu a znecitlivuje, proto se ztrácí nepříjemné pocity jako je například svědění. Při nechutenství se podává mátový čaj, máta působí i proti nespavosti, stresu a bolestem hlavy.

Využití:
Čerstvé listy se používají do omáček, moučníků, nápojů a salátů. Máta je jednou z ingrediencí do oblíbeného míchaného nápoje Mojito.
Používá se i k výrobě alkoholického nápoje, známého jako "peprmintka" nebo "zelená". Ze sušených listů a vrcholků stonků před rozkvětem se louhuje čaj, také se využívají při přípravě jehněčího masa či zeleniny. Mentol se přidává také do ústních vod a zubních past, žvýkaček, mentolových bonbonů a masážních gelů. Poslední dobou je ale nahrazován mentolem uměle vyrobeným.
Díky snadnému křížení existuje mnoho druhů rodu máta. Kromě máty vodní a klasnaté patří mezi nejznámější například máta vonná, máta okrouhlolistá nebo máta rolní. Samotná máta peprná se může vyskytovat v mnoha kultivarech, například máta peprná pomerančová, bergamotová, čokoládová, švýcarská či dokonce s vůní kolínské vody.

Vnitřní i zevní použití:
Přípravky, které doma zvládnete z máty peprné vyrobit, jsou vhodné na vnitřní i zevní použití. Na problémy se žaludkem i na nachlazení je ideální mátový čaj, likér nebo sirup.

Mátový čaj si můžete připravit tak, že čerstvé či sušené listy zalijete vařící vodou, přikryjete a necháte 15 minut louhovat. Podobně si můžete připravit i domácí žaludeční čaj ze směsi bylin, kdy mátu pouze doplníte dalšími prospěšnými bylinkami, jako je květ heřmánku, kořen lékořice a proskurníku nebo plod fenyklu. Čaje se dávkují v množství jeden až dva šálky denně.

Domácí mátový likér se připravuje smícháním mátových listů s 0,75 litru libovolného alkoholu. Ideální je vodka, slivovice nebo i koňak. Tento alkohol se nechá po dobu tří týdnů stát na slunci a poté se scedí a smíchá se s cukerným roztokem (200 gramů cukru se rozmíchá ve vodě). Hotový mátový likér se uloží do chladu. Každý den můžete vypít jednu až dvě sklenky.

Mátový sirup se připravuje tak, že se nejprve vyrobí cukerný sirup - na 1 litr vody přijde 500 gramů cukru. Cukr se povaří a do něj se přidá 60 gramů čerstvě natrhaných a nasekaných či rozmixovaných mátových listů. Až tato směs přejde varem, odstaví se a poté se nechá zcela vychladnout.

Pokud mátu peprnou smícháte s rostlinným olejem a necháte ji odstát týden na sluníčku, připravíte si domácí mátový olej, který je vhodný například na inhalaci při nachlazení nebo na potírání ekzému, pohmožděnin či bolavých částí těla. Jako kloktadlo se dá použít mátový nálev, který se vaří podobně jako čaj. Pouze se použije máta ve vyšší koncentraci.

Účinky:
pomáhá na žaludeční a střevní problémy
je účinná na potíže se žlučníkem a žlučovými kameny
řeší nadýmání, nechutenství a zamezuje zvracení
posiluje játra a slinivku
pomáhá na nachlazení
působí protizánětlivě a dezinfekčně
dá se užívat na nespavost a stres
řeší bolesti hlavy, migrény i bolesti svalů
nanáší se na vyrážky, ekzémy, kopřivku i revma
používá se na výplachy úst a dezinfekci ústní dutiny
jedná se o přírodní afrodiziakum
posiluje nervovou soustavu a zbavuje stresu

Recepty najdete na blogu